Tříletý projekt Most skončil 144. odvysílaným pořadem v době, kdy na české i polské straně hranice řádí epidemie nemoci Covid 19. Osobní kontakty jsou problémem. Sousední zemi však můžeme s přiměřenou mírou opatrnosti poznávat i jinak. Jako bonus ke zmíněnému projektu jsme proto zejména pro turisty připravili několik návrhů.

Ze Zlatých Hor přes Biskupskou kupu do Glucholaz či Prudniku

Návštěvníci Zlatých Hor znají především zdejší zlatokopecké muzeum či blízkou přírodní rezervaci Rejvíz. Skanzen leží asi 2 km od Zlatých Hor směrem na obec Ondřejovice. Najdete tu funkční repliky středověkého zlatorudného mlýnu a stoupy, včetně exteriéru a vnitřního zařízení. Venkovní expozice s naučnou stezkou jsou volně přístupné po celý rok. Prohlídka interiéru s ukázkou provozu trvá asi půl hodiny. Můžete si tu zkusit vyrýžovat zlato.
Zlaté hory ale nabízejí daleko více možností. Návštěvníci mohou například vystoupat na Biskupskou kupu. Kupa je to řádná, je to nejvyšší bod Hynčické pahorkatiny (890 metrů). Na vrcholu kopce, z něhož můžete sejít jak do Polska tak zpátky do Česka, stojí nejstarší rozhledna v Jeseníkách.
Hraniční horou byla Biskupská kupa od středověku, od roku 1229 rozdělovala biskupství olomoucké a biskupství vratislavské, po slezských válkách panství Habsburků a Hohenzollernů.
Na Biskupskou kupu se z centra Zlatých Hor dostanete po cca 3,5 km dlouhé vycházce po zelené značce, zpestřené ovšem v druhé části trasy poměrně strmým stoupáním. Cykloturisté na horských kolech budou po absolvování o něco delší trasy odměněni v posledním úseku jízdou po hřebeni, odkud jsou nádherné výhledy na českou i polskou stranu. Rozhledna na vrcholu je bohužel z důvodu epidemie aktuálně uzavřena.
Z místa se nabízí návštěva Prudniku a Glucholaz. Pěší zájemce o výlet do Prudniku musíme bohužel zklamat, pokud jde o možnost návratu do Čech veřejnou dopravou. Můžeme jim však doporučit blízké Glucholazy (Hlucholazy), ze kterých je to do Zlatých Hor necelých sedm kilometrů. Sice do kopce, ale možností následného občerstvení je ve městě více než dost.
Co v Glucholazech? Głucholazy jsou významnou zastávkou na česko-polské Geotrase sudetské (Geostrada sudecka). Na náměstí U Amórka v centru starého města je umístěna informační tabule č. 16 dálkové geotrasy, na níž jsou popsány zajímavé geologické lokality na katastru Głucholaz. Přímo ve městě se např. nachází Grota Góralska, což je historická štola, vyražená podle zlatonosné křemenné žíly.
Cyklisté, kteří si za svůj cíl vyberou vzdálenější Prudnik, projedou v závěru sedmnáctikilometrové trasy začínající na Biskupská kopě prudnickým předměstím, vsí zvanou Laka Prudnicka. Její „pozoruhodností“ je rozlehlý zchátralý zámek opuštěný na konci II. světové války německými majiteli. Návrat po vlastní ose není problém, je však nutno počítat s mírným stoupáním téměř po celé trase.
Prudnik, založený (1255-1259) Vokem z Rožmberka, je místem, kde se střetával český, německý a polský vliv. Dnes je to okresní město s dvaadvaceti tisíci obyvatel, také sídlo Euroregionu Praděd.
Za návštěvu stojí tzv. Vokova věž, která se dochovala z městského hradu, farní kostel sv. Michala archanděla, Radnice, části městského opevnění s dochovanou bránou, městské sady, luxusní vila Samuela Fränkla a mnoho dalších. Město má živé obchodní centrum a představuje výhodné nástupiště do oblasti Opolského vojvodství, jehož je součástí.
Jinými a neprávem opomíjenými pozoruhodnostmi v okolí města Zlaté Hory je Zámecký vrch, kde je vrcholová stanice lanovky, jen kousek odtud najdete zbytky hradu Edelštejn, o kousek dál leží vyhlídkové skalisko Výří skály a neinformovaného turistu překvapí vyhledávané slezské poutní místo s kostelem Panny Marie Pomocné.