Tříletý projekt Most skončil 144. odvysílaným pořadem v době, kdy na české i polské straně hranice řádí epidemie nemoci Covid 19. Osobní kontakty jsou problémem. Sousední zemi však můžeme s přiměřenou mírou opatrnosti poznávat i jinak. Jako bonus ke zmíněnému projektu jsme proto zejména pro turisty připravili několik návrhů.

 Od Frýdlantska do Krkonoš
Hranice Česka s Polskem je dlouhá 762 kilometrů. Přestože v rámci projektu Most bylo odvysíláno mnoho pořadů, nemohly samozřejmě pokrýt celou oblast. V našem krátkém miniseriálu jsme vám nabídli jen několik ochutnávek míst, kam byste se mohli v případě zájmu podívat. Možností, kde překročit administrativní čáru a poznat krajinu ležící jen pár (či pár desítek) kilometrů na sever je však daleko více. A míříme-li v čase volna do severních hor, byla by škoda je nevyužít.
Věřme tedy, že pandemie, jež v době kdy tento projekt končí vrcholí, v příštích měsících povolí své sevření a projděme si možnosti, které se nabízejí zejména v západní části společné hranice.
Frýdlantsko je příkladem toho, jak přeshraniční styk mezi Čechy a Poláky po 2. světové válce upadl. Kdysi prosperující železniční tratě mezi Jindřichovicemi pod Smrkem a polským Mirskem či mezi Harrachovem a Sklářskou Porebou zarostly vegetací. Avšak ta posledně jmenovaná se po 65 letech dočkala znovuvzkříšení a polští politici by rádi její úspěch zopakovali. Na trati z Jindřichovic do Mirsku je však situace složitější a možné využití sporné. I tak by realizace trvala zřejmě řadu let.
Protože obec Jindřichovice získala pozemky pod tratí do svého vlastnictví, uvažuje se i o vybudování cyklostezky na železničním svršku do sousední Wolimierze. V Jindřichovicích můžete navštívit žijící skanzen (obrázek), jehož expozice přibližuje zdejší životní styl během 18. a 19. století. V areálu muzea je také jediný funkční a veřejně přístupný větrný mlýn na území České republiky, uvnitř kterého je připravena expozice o všech ostatních mlýnech tohoto druhu na území republiky. A u skanzenu také začíná dvanáctikilometrová naučná stezka nazvaná Okolím Jindřichovic za výšinami ideálů a do údolí duše, která je vhodná jak pro pěší, tak také pro cyklisty. Právě pro ně byl určen ambiciózní projekt S kolem kolem Jizerek, který měl v délce celkem 220 kilometrů řešit nedostatek cyklostezek zejména na polské straně. Na české straně bohužel skončil dříve než začal rozhodnutím ministerstva financí. Nezbývá než doufat, že se situace změní, regionu by to velmi pomohlo.
Pro zájemce o poznání polského příhraničí však bude aktuálně zajímavější posunout se východněji.
Vidět Sněžku ze severu je pro vnitrozemského Čecha docela zážitek. Ale může si ho lehce dopřát a využít přitom výše zmíněné tratě z Harrachova. Masiv Krkonoš můžeme překonat východněji až v Horní Malé Úpě. Co se nám na polské straně nabídne?
Informaci nám poskytne turistický server Polské Krkonoše. Než se do nich vydáte, vězte, že vstup do polského Krkonošského národního parku je zpoplatněný (vstupenku je možné zakoupit i elektronicky).
Pohoří je na české i polské straně protkáno sítěmi turistických značených cest, které je nadbytečné zde popisovat. Doporučené pěší výlety na české straně najdete např. ZDE
Sejdete-li po značené cestě z nejznámější krkonošské hraniční magistrály Cesta československo – polského přátelství, dovede vás nejspíš k jedné z horských bud, kde se – doufejme - budete moci najíst a snad i ubytovat. Levné ubytování v nich najdete např. na této stránce.