Pořad byl vysílán dne 15. 02. 2020 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 18. 02. 2020 naa Radiu Bohemia (CZ).

Artur Andrus je známý novinář a komik.. Umělec dlouhá léta moderoval pořad "Powtórka z rozrywki" ("Opakování zábavy") v rozhlasu Trojka, vystupoval i v kabaretním seriálu "Spadkobiercy" ("Dědicové").

Spolupracuje s pořadem "Szkło Kontaktowe" ("Kontaktní čočka") televize TVN24. Satirik vystupuje na koncertech a festivalech po celém Polsku. Jeho recitály se těší velkému zájmu a desky se prodávají v rekordních množstvích. Umělec natočil dosud pět alb, z nichž dvě - "Myśliwiecka" a "Cyniczne córy Zurychu" jsou platinové.
Poslechněte si rozhovor s Arturem Andrusem, během kterého se Rafał Nosal pokusí zjistit, zdá Artur Andrus není náhodou Čech...
Nejprve se ale ptá, jak by charakterizoval Česko.
„Je to zvláštní stát“, odpovídá Andrus. „Specifičtí lidé a specifická kultura. Těžko to shrnout jinak, než že Česko je Česko a u toho bych zůstal.“
Artur Andrus je znám jako jazykový purista, který chová polštinu ve velké úctě. Protože v Polsku ale současně působí jako ikona české písničky, nemohl další dotaz směřovat jinam, než proč tomu tak je.
„Prostřednictvím slovenských přátel, kteří mi dali desku Jaromíra Nohavici, jsem se s tímto zpěvákem seznámil. Poslechl jsem si ji a byl jsem nadšen tím, že jsem objevil v sousední zemi někoho, kdo je jako Okudžava nebo Vysockij. Začal jsem se o něj víc zajímat a za jeho pobytu v Polsku jsem jej pozval do rozhlasu, kde jsem s ním udělal rozhovor. Tak to začalo. Potom se Jaromír Nohavica objevil na klubovém jevišti, kde jsme pro něj připravili ne překlad jeho písně Těšínská, ale variaci na ni. Jaromír si ji poslechl, líbilo se mu to a po nějaké době Antonín Muracki, který překládá Nohavicovy písně do polštiny, se mne zeptal, zda bych na desce, kterou připravuje, nezazpíval právě Těšínskou. Myslel jsem si, že má na mysli právě tu moji variaci. Souhlasil jsem, ale při natáčení ve studiu se přede mnou objevil text, který byl překladem Těšínské. Zavolal jsem Murackému s tím, že jde patrně o omyl. Nakonec jsme se dohodli na tom, že její text převyprávím. Natočil jsem ji, ale dal jsem si podmínku, že na desce se to objeví jen v případě, že si to Nohavica poslechne a bude s tím souhlasit.
Po několika dnech Nohavica skutečně zavolal a řekl, že právě toto chtěl, protože nestál o to, aby píseň někdo interpretoval jinak než v originále. Písnička se poté začala objevovat v médiích, udělalo to poměrně velký rozruch v mém životě.
Vzpomínám si na moment, kdy jsem vystupoval v Těšíně a během koncertu si tam vzal slovo pán a začal popisovat reálie použité v písni Těšínská – tady kolem je zahrada Larischů, hrajete v paláci Larischů, boty, které stojí na jevišti, jsou botami, jež udělal švec Kamiňski. A potom mi ukázal vizitku továrníka Kohna. Prožil jsem tedy s tou písničkou skoro zázračné okamžiky a stal jsem se tím, kdo získal právo zpívat české písničky.
Nohavica se trefil do té polohy písní, ke které máme blízko. Asi nejvíce bude mít z Kopty. Je tu samozřejmě jazyková bariéra, ta však u Jarka mizí tím, že na Poláky mluví polsky a než začne zpívat, řekne obsah poloviny sloky polsky. Tím posluchačům obsah přiblíží, ti když vědí, o čem to bude, už naslouchají s větším zájmem, přestože ne všemu úplně rozumí. Tímto přístupem k polskému publiku dosáhl toho, že je zde tak dobře přijímán a okruh jeho posluchačů je tak široký.

Záznam ze společného vystoupení Jartomíra Nohavici a Artura Andruse v opolském amfiteátru můžete shlédnout ZDE

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE