Pořad byl vysílán dne 03. 08..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 06. 08. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Každý rok se uprostřed prázdnin v Polsku konají dvě akce, které spojují Poláky a Čechy. Jsou to Mezinárodní festival turistické hudby KROPKA v Gluchołazích a festival polsko-české kultury a písně CZ-PL konající se v Kudowě-Zdroji. Obě události se liší svým stylem, ale určitě staví most pojící kultury obou zemí.

V našem pořadu budeme mluvit s pořadateli a umělci letošního ročníku kudowského festivalu a posluchačům dobře známou Teresou Drozdou, propagátorkou české kultury v Polsku, se kterou shrneme průběh posledního dne głuchołazkého festivalu KROPKA, jímž byl blok Trampská hudba.
Hosty pořadu jsou Małgorzata Ostrowska-Królikowska, Antoni Królikowski, Mateusz Ziółko, Martyna Czech, Teresa Drozda.
Nejprve o svém vztahu k Čechům a Česku mluví Małgorzata Ostrowska-Królikowska a Antoni Królikowski. Oba mají k Dolnímu Slezsku vztah, který započal pracovním angažmá manžela při natáčení v této oblasti. Kraj je zaujal natolik, že se zde rozhodli postavit dům. Uvědomili si, že jde o křižovatku několika kultur. Začali se o to blíže zajímat. Paní Krolikowska měla v té době dojem, že Češi Poláky nemají rádi, ale říká, že je možná na omylu. Bylo by podle ní dobré, kdyby si oba sousední státy ve východní Evropě, ve které dominuje Západ, uvědomovali vlastní hodnoty.
Na Češích se jí líbí smysl pro humor, lehkost. Poláci mají „tu duši“, trpí, ale Češi neberou život tak vážně. Možná by se i oni mohli od nás naopak naučit určité hloubce duševna.
Antoni Krolikowski odpovídá na otázku, jak vypadala volba interpretů vystupujících na festivalu. „Byla to volba mého otce, Pavla Krolikowského a mého bratra Janka. Na dramaturgii festivalu strávili hodně času. Snažíme se do toho také zapojit naše profesní přátele, děláme to víceméně společně.“ V Kudowě-Zdroji se koná tento festival už počtvrté a mezi interprety je o něj velký zájem. Znamená totiž něco trochu jiného, atmosféra je ozvláštněna blízkostí sousední země, tedy i jiné řeči. Někteří interpreti se rozhodli zpívat česky, což je skvělé. Má to úspěch spojený s pocitem, že se podílejí na něčem unikátním.
„Díky otci jsem měl kontakty s Českem již od dětství“, poznamenává., „I zkoušku z režie jsem dělal ve škole v Písku u režiséra Ondříčka, získal jsem tam titul bakaláře. Čechy jsou tedy v mém životě přítomné už odedávna. Mám k nim dobrý vztah, mám rád tu kulturu, dívám se na české filmy, čtu české knihy. Myslím, že od našich jižních sousedů můžeme hodně získat, ale můžeme jim i něco dát.“
Inspiruje ho Milan Kundera, Miloš Forman, Bohumil Hrabal. Miluje i konkrétní tituly, jako je Nesnesitelná lehkost bytí, Lásky jedné plavovlásky. Jsou to věci, se kterými vyrůstal. Sleduje ale i novinky, z hudební scény skupinu Buty, líbí se mu film ovarového režiséra Jana Svěráka Jízda. Píseň z filmu zazněla unikátně i na zdejším koncertu.
Co pojí s Čechy Mateusze Ziółko? „Po pravdě jsem Česko v minulosti téměř neznal. Teprve před třemi lety jsem byl se ženou na výletu v Praze. Od té doby jsem tam byl několikrát. Mám dva české kamarády, hudebníky, se kterými se jednou za čas potkám na různých akcích. Myslím, že Čechy a Poláky pojí to, že mají rádi dobrou zábavu. A já osobně mám rád i dobré pivo, kterým jsou Češi jak známo proslulí.“
Z českých umělců obdivuje především Karla Gotta, jehož považuje za člověka s velkým vlivem, který sahá hluboko do minulosti. Nyní, když zná jeho písničky, jej pokládá za velkého umělce.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE