Pořad byl vysílán dne 13. 07..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 16. 07.. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Je v ČR, obdobně jako v Polsku, pro řidiče motorových vozidel povinnost po celý rok svítit ve dne potkávacími světly? Jak se chovat, abychom se vyhnuli pokutě za přestupek, který bychom v Polsku nespáchali? Jsou české dálnice zpoplatněné? Jaké vybavení musí mít naše vozidlo, abychom se s nim mohli pohybovat za jižní hranici?

V tomto pořadu se seznámíte s několika doporučeními, která se mohou ukázat velmi užitečná pro bezpečné cestování po České republice. Informovat nás bude dr. Paweł Szymkowicz, pražský průvodce.
Dále se budeme bavit o trampské hudbě, čili jediné příležitosti k setkání z českou turistickou písní v Polsku. Akce se bude konat 21. července v Głuchołazích.
Vjezd na území České republiky je možný jen na oficiálních přechodech. Vozidlo musí být vybaveno stejně jako v Polsku. Řidičský průkaz nestačí, ale nepotřebujeme zelenou kartu, tak jak to bylo v minulosti. Stačí povinné ručení. Kromě toho jsou třeba osobní doklady, tedy občanský průkaz nebo pas, samotný řidičský průkaz nestačí.
Rozdíly v povinném vybavení vozidla nejsou veliké, nejčastěji jde o povinnost mít na české straně náhradní žárovky, což není v Polsku povinné. Vhodné jsou také reflexní vesty pro všechny cestující včetně řidiče, ale jak se dívám na české portály, stačí jedna reflexní vesta, ale nesmí se vozit v kufru, ale uvnitř auta, abychom ji v případě výstupu z vozidla měli už na sobě. Dále je povinné náhradní kolo, zvedák, výstražný trojúhelník, lékárnička a hasící přístroj.
Jinak je to v Česku s vjezdem na dálnici. Na rozdíl od Polska zde nejsou mýtné brány, takže u vjezdů nedochází k tvorbě kolon. Dálnice jsou zpoplatněné, nejnižší poplatek je 310 Kč na deset dnů. Kromě toho mají Češi ještě měsíční a roční kupón. Dálniční známky hledá policie při kontrolách dalekohledem. Pokud známka chybí, nebo je po termínu platnosti, je pokuta dost vysoká, v řádu tisíců korun.
Stejně jako v Polsku jezdíme v Česku ve dne se zapnutými potkávacími světly. Jsou tady ale i rozdíly v povinnostech, například v Polsku platí, že když objíždíme nějakou překážku, např. cyklistu, aniž bychom vybočovali z jízdního pruhu, nemusíme blinkrem upozorňovat na změnu směru jízdy. V Česku je to povinnost.
Při parkování platí, že můžeme zaparkovat na pravé straně ve směru jízdy, pokud je místo na levé straně, musíme vozidlo nejprve otočit.
V obcích je rychlost omezena na 50 kilometrů za hodinu, což platí na rozdíl od Polska, kde lze jet v noci šedesátkou, i v nočních hodinách. Mimo obec lze jet devadesát, na rychlostních silnicích sto deset a na dálnicích sto třicet kilometrů za hodinu. Pokud jde o dodržování rychlostních omezení, není v Česku zvykem žádná benevolence, i překročení o tři či čtyři kilometry může znamenat pokutu. Žehrání na to, že jsme byli pokutováni jen proto, že jsme Poláci, není přitom na místě. Prostě jsme nedodrželi platné rychlostní omezení.
Rozdíl je v označování začátku a konce obce. V Polsku je zvláštní značka, jiná než název obce – je to taková bíločervená tabule.
Zmíněné odchylky přispívají ke zvyšování kultury silničního provozu. Polští řidiči však nemusí mít mindráky, čeští nejsou lepší.
Jsou i jiné rozdíly, které mohou být pro turisty významné. Například na Slovensku platí, že za záchrannou akci v horách se platí, zatímco v Polsku je to zdarma. Polští občané to zneužívají. V Česku stačí v případě lékařské pomoci či přivolání sanitky Evropská karta zdravotního pojištění. V případě horské turistiky je lepší mít zvláštní pojištění. Nejsou to vysoké částky a pobyt je potom klidnější.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE