Pořad byl vysílán dne 29. 06. .2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 02. 07.. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Henryk Mielcarz a Zbigniew Szumiec jsou nadšenci pro turistiku ze Strzelec Opolskich. Samotné individuální cestování a návštěvy atrakcí ale pro ně nejsou atraktivní. Zvou jiné na společné výlety a v rámci pobočky turistické organizace PTTK Centra ekologické edukace v Strzelcích Opolskich vyrazí někam skoro každý víkend.

Jimi vedené skupiny turistů velmi často zamíří na jih, k českým sousedům. S Agnieszkou Pospiszil mluví o tom, jaké by to bylo, pokud by se Strzelce Opolské nacházely v ČR, jak Češi umí udělat "z ničeho" lákadlo pro hosty i ze vzdálených míst a jaké destinace doporučují pro jednodenní výlety s rodinou nebo kamarády.
Do Česka jezdíme proto, že potřebujeme nějakou zábavu, rozptýlení a pobyt na čerstvém vzduchu je zdravý. Navíc můžeme poznat něco nového. V Česku jsou ještě taková místa, která se pyšní čerstvým vzduchem. Třeba hned u hranic, v Jeseníku, jsou Priessnietzovy lázně, které jsou naším častým cílem. Byli jsme tam už několikrát. Obdivujeme malé i velké Mechové jezírko, rostou tam i zajímavé rostliny, třeba rosnička. M ale nejsme botanici, jen vypočítáváme, co nás zaujalo. Nemůžeme přitom opomenout památky, třeba věž na Zlatém chlumu.
Vrátím se ještě k tomu čerstvému vzduchu. Češi podle nás jinak hospodaří s unijními prostředky, umí to využít k opravám a obnovování památek, ale současně kladou důraz na čistotu životního prostředí a tedy i vzduchu. Neviděli jsme žádná čidla znečištění. Buď toho nemají zapotřebí, nebo mají jinou strategii. Pohybujeme se samozřejmě na území východních Sudet a nemůžeme svou zkušenost vztahovat na celé Česko. Jsme limitováni finančními prostředky, které máme k dispozici, všechno si platíme sami, musíme tedy při plánování svých cest uvažovat ekonomicky. Naší strategií je jezdt blízko, ale na zajímavá místa.
Do Krkonoš to máme daleko, do Tater také; nejčastěji tedy podnikáme své cesty na jih, buď na jih vojvodství, nebo do českého příhraničí – v úvahu připadají oblasti Zlatých Hor, Jeseníku, Velkých Losin. Tam je termální bazén, který opakovaně navštěvujeme. Když se pustíme trochu dále, nemůžeme minout Stezku v oblacích. I ta je příkladem toho využití unijních prostředků, které jsme zmínili. Atrakce má moderní, ale atraktivní konstrukci a láká lidi nejen ze dvou států, jezdí tam lidé z celé Evropy. I v Polsku by se jistě našla místa, kde by bylo možné podobnou stavbu umístit.
Zkusme tedy popustit trochu uzdu fantazii a řekněme si, co by bylo, kdyby…
Jaké by to bylo, kdyb Strzelce byly v Česku: fungovaly by v nich tři pivovary? Měli bychom zámek s městským parkem? Byly by i loďky na rybnících?
Kdyby to bylo v Česku, prostředky by na to byly. Měli bychom městskou turistickou stezku. Stávající stezky v opolském vojvodství jsou v Glucholazech, v Nise, v Prudniku, v Krackovicích, ale tady ve Strezelcích Opolských takovou městskou stezku nemáme. Trasu takové stezky každé ráno projdu se svým psem, takže by určitě nebyl problém takovou stezku vytyčit. A byla by zajímavá, byl by na ní hrad, kostely, hradby, pivovar, který by nemusel možná být jen jeden. Ta místa prostě jsou, ale dlouhá léta tomu nikdo nevěnoval pozornost.
Kdyby byly Strzelce v Česku, učitě by tady v parku byla i koňská spřežení. Není tu ani jedno a to ani v létě. Nemělo by tomu být jako v Krakově, kde je kočárů na sto padesát, ale aspoň jedno by místu slušelo a byla by to atrakce. Kolik je tady na opolsku míst, kde se můžete projet kočárem?

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE