Pořad byl vysílán dne 23. 11..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 26. 11. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Dne 11. listopadu se obyvatelé jižní části Opolského vojvodství tradičně oslavili nevšedním způsobem Den státní nezávislosti. Vydali se pěšky z města Głuchołazy až do Jeseníku. Ráno uložili kytice u Pomníku veteránů bojů za nezávislost, a odpoledne se sešli u Polského pomníku v lázeňské části Jeseníku.

Oslav zúčastnili se zástupci samosprávy obou obcí, a také skauti a historická rekonstrukční skupina z Nisy, která ukončila akci slavnostním výstřelem na počest. Zpívala se i polská hymna, proběhly proslovy a byla představena historie místa, kde rallye končí každý rok. Připomenuty byly i známé osobnosti, které tam v minulosti pobývaly.
O tom všem mluví hosté tohoto pořadu MOST, kterými jsou dr Paweł Szymkowicz, Zdeňka Blišťanová, Jaroslav Novotný, Roman Sambor a účastníci rallye: Daria a Adrian.
„Den nezávislosti se slaví už popáté“, říká úvodem dr Paweł Szymkowicz, předseda Sdružení přátel Glucholazů. „Jdeme dvacet kilometrů, abychom zde, v Priessnitzových lázních položili u Polského pomníku květiny.“
Nápad vznikl v roce 2015, původně šlo o to, obnovit zde polský pramen, vlastně jsou tak nazývány dva. Před několika lety tu skupina mladých lidí z Hnutí Brontosaurus sama obnovila jeden z těch to pramenů. Přitom ještě našli „poklad“, zakopanou krabici, ve které byl dopis, polské mince a obrázky. Dopis byl podepsán Poláky, kteří sem přijížděli během záboru Polska a byl výrazem odhodlání získat znovu nezávislost.
Polský pomník, který zde stojí, vznikl v roce 1890. Předtím zde v roce 1840 postavili pomník se lvem Maďaři. Následoval německý a český pomník a ve zmíněném roce zde instaloval hrabě Raczinski polský pomník. Po dalších devíti letech na něj byla umístěna orlice a za necelých dvacet let vzniklo znovu Polsko. Smyslem postavení pomníku bylo v té době ukázat, že kromě Rakušanů a Maďarů byli i Poláci, jakkoliv Polsko už dávno na mapách nebylo. Přesto se tak pomník nazýval od svého postavení. Všechny pomníky ostatních národností se mu podobají. Český pomník vytvořil český sochař Josef Václav Myslbek. Měl být autorem i polského pomníku, což se bohužel nestalo. Myslbek patří k nejznámějším umělcům té doby – všichni kdo byli v Praze budou jistě znát jeho pomník svatého Václava na Václavském náměstí.
Kromě tohoto pomníku a dvou polských pramenů byl v Priessnitzových lázních i lázeňský dům Polonia, který samozřejmě navštěvovali především Poláci.
Přestože je to do Jeseníku z Glucholazů dvacet kilometrů spojených s docela náročným stoupáním, tradice se udržuje a v každém ročníku se najdou noví účastníci. Tento rok se pochodu účastnilo 106 osob. Není to rekord, minulý rok jich šlo 118.
Shromáždění provázela slavnostní atmosféra, pokládaly se květiny, zúčastnila se jej i starostka Jeseníku. Získání nezávislosti na rakousko – uherském mocnářství se ostatně slavilo v loňském roce i v Čechách, kde tomu bylo přesně sto let. Češi si podle dr Paweł Szymkowicze tohoto výročí váží více – v Polsku to prý vypadalo trošku divně. Češi dlouho neuvažovali o obnově samostatného státu, až na konci 1. světové války přišli s nápadem, že by mohli vytvořit ne jen český, ale česko-slovenský stát. Byl to tvar poněkud umělý, protože Slovesko v historii ke Koruně české nikdy nepatřilo. Patřilo k Uhrám jako Ungaria Superior, tedy Horní Uhry. Vyhlášení nezávislosti Československa tedy bylo výsledkem úmluvy mezi tehdejšími českými a slovenskými politiky.
Podobně jako v Čechách se polských oslav účastnily i skupiny v historickém oblečení připomínajícím toto výročí.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE