Pořad byl vysílán dne 12. 01.2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 15. 01 na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

České lyžařské tratě pro běžkaře jsou každý rok výborně upravené pro lyžařskou turistiku. To už vědí členové Klubu lyžařské turistiky PTTK v Glucholazech. Hned u naši jižní hranice se nachází dostatek míst, kam si můžeme zajet užívat jak sjezdové, tak běžkařské lyžování.

K tomu ještě pomáhá bohatá infrastruktura, připravené lyžařské stopy a krásné vyhlídky. O tom všem jsme mluvili s předsedou glucholazského oddílu PTTK a instruktorem běhu na lyžích, Jerzym Chmielem.
S překvapením jsme přitom konstatovali, že v Klubu lyžařské turistiky PTTK v Glucholazech jsou i... Češi. Seznámili jsme se i s tím, že za naší jižní hranicí platí i jistá pravidla, na které je třeba si u lyžování pamatovat. A kdo komu ukázal tento sport: Češi Polákům nebo obráceně?
„Turistika se začala v Jeseníkách pěstovat někdy v polovině 19. století“, vysvětluje Jerzy Chmiel. „Běh na lyžích se stal součástí těchto aktivit. Tehdejší Moravskoslezské horské sdružení, které zde fungovalo, mělo oddíl jak v Prudniku tak v Nise, v Glucholazech, ale i ve Wroclavi a dokonce i ve Vídni a možná i v Berlíně. Ze zápisků lidí, kteří sem tehdy přijížděli víme, že se to tady tehdy jmenovalo jinak. Třeba nynější Zlaté Hory byly Jeseníkem – Vivaldovem. První běžky sem přivezl bohatší měšťan ze Zlatých Hor, který se jmenoval Wolf. Odtud právě vede první běžecká trasa, kterou jsme vybudovali spolu s Čechy. Ti požádali o to, aby se jmenovala právě po tomto Wolfovi. Na české straně už byla po něm pojmenována lavička. Pojmenování stezky nebylo náhodné, protože ta trasa byla jeho oblíbenou a procházel si ji celý rok.
Použitelnost stezky se samozřejmě odvíjí od množství sněhu. Není s ním problém uhorské boudy ve výšce 1000 metrů, která je na trase, tam se dá sjízdnost upravit rolbou, v případě Rejvízu, který je ve výšce zhruba 800 metrů, nejsou v případě teplot nad nulou podmínky dobré. Teď po Novém roce jsou ovšem podmínky přijatelné a stezku lze používat.
Proč jsou podmínky pro běžkaře lepší v Čechách, než třeba v Glucholazech, které leží v podobné nadmořské výšce?
Je tomu tak proto, že záleží nejen na klimatických podmínkách, ale také na servisu, který je běžkařům poskytován. Týká se to zejména úprav běžeckých stop, které jsou v Čechách upravovány rolbou, což je lepší než projetí sněžným skútrem. Rolba, která je na Rejvízu druhým rokem, sníh utuží a to ve větší šířce, takže vzniká místo dokonce pro dvě stopy. Utužení sněhu je důležité z toho důvodu, že tako upravený sníh pomaleji taje. Stává se, že zatímco ve stopách při oblevě zůstává, jinde sejde. Běžkaři tak po okruhu mohou jezdit i tehdy, když kolem je už zeleň.
Jerzy Chmiel doporučuje i běžecké trasy v okolí Ramzové. Pro Poláky je to ze směru od Glucholazů snadno dostupné vlakem. Mohou si zde užít jak sjezdovek, tak běžek. Běžkařům stačí vystoupit z vlaku a hned u nádraží začíná krásná trať dlouhá sedm a půl kilometru. Chce to ovšem jistou zkušenost, protože je to do kopce. Stezek je zde však na výběr obrovské množství různé úrovně.
Lyžaři, který přechází ze sjezdového lyžování na běžky obvykle stačí jedna či dvě lekce k tomu, aby se naučil základům, tedy držení rovnováhy a pohybu na sjezdových lyžích.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE