Pořad byl vysílán dne 22. 12. 2018 na stanicích Radio Opole (PL) a Radio Kostka (CZ).

Vánoce - je český název pro polské Boží narození. Před blížícími se svátečními dny jsme se rozhodli podívat na tradice, které fungují za naší jižní hranici. Mluvili jsem o nich s doktorem Pawłem Szymkowiczem, historikem a průvodcem po Praze.

Uvidíme, kdy Češi začali s předvánočním šílenstvím a zda těmto svátkům, obdobně jako v Polsku, vládne komerce. Řekneme si o tom, jaké zvyky jsou v Čechách typické pro Štědrý den a o tradici navštěvování hrobů zesnulých blízkých. Našeho hosta jsme se také zeptali na to, kdo přináší Čechům vánoční dárky a zda se nadále společně zpívají koledy.
„První vánoční ozdoby jsm viděl v Praze už 28. října“, říká trochu pobaveně Pawel Szymkowicz. Bylo to přitom sté výročí vzniku Československa. V obchodních galeriích však už pobíhali Mikuláši a andělé. Je to tedy obdobné jako u nás v Polsku.
Vánoce jsou v Polsku velmi důležitým svátkem. Tradice spojené s Vánoc jsou v Čechách možná ještě hlubší než v Polsku, zvláště v menších obcích. „Začátkem prosince jsem byl na svátek sv. Mikuláše ve Velkých Karlovicích. Obec tím svátkem žila, malovaly se tam ozdoby, pekl perník, vily se adventní věnce. Byla to skvělá zábava pro děti. Zjistili jsme, že Češi v těch malých komunitách žijí blíž k sobě, sousedé jsou k sobě více vstřícní, Vánoce a to předvánoční období prožívají společně.
Ve stejné době je svátek sv. Barbory, který je u nás svátkem hornickým, zatímco v Česku se svátek pojí s tím, že se utíná větvička třešně nebo jabloně, která se dá do vody a uloží do chladna, často do sklepa. Těsně před Štědrým večerem se pozoruje, zda se na větvičce objevují pupeny a poupata. Pokud ano, signalizuje to podle tradice štědrý příští rok. Možná se od toho odvíjí i název Štědrého dne, který je ovšem stejně jako u nás spojen s opravdovou štědrostí, rozdávají se dárky, hlavně dětem.
Ten je v Česku dnem pracovního volna. To je pro nás Poláky tak trochu překvapující, protože obecné povědomí má za to, že Češi jsou ateisté. Ti to ovšem popírají, říkají, že nejsou ateisté, ale nevěřící. Katolíků je podle posledních průzkumů v Česku třicet čtyři procent.
V tomto ateistickém společenství je volný nejen Štědrý den, dnem pracovního volna je i Velký pátek. V Polsku bohužel v obou případech jdeme do práce.
V Polsku přicházejí dárky s hvězdou, zatímco v Česku je přináší Ježíšek. Tedy děťátko, které dává dárky. Kromě toho se zde dodržuje i takový laický zvyk, který historicky pochází z dřívějších staletí. Je jím tzv. zlaté prasátko.
Rozdíl ve vnímání té vánoční symboliky je zřejmý. U nás je přijímána s větší úctou, respektem. V Čechách se sice mluví o Ježíškovi, ale některé děti dnes vůbec nevědí oč se jedná.
Na štědrovečerním stole není u našich sousedů dvanáct chodů jako je tomu u nás, ale jinak je ta tradice podobná. Klasika je kapr s bramborovým salátem. Častá je i rybí polévka z kapra, s čímž se v Polsku nesetkáváme.
Neliší se ani tradiční církevní rituál, půlnoční mše, které se v Polsku říká pasterka.
Určitým fenoménem jsou i obrázky malíře Josefa Lady, jehož známe jako ilustrátora Haškova Švejka, on však skvěle vystihl české tradice spojené se zimou, tedy i Vánocemi.“

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE