Pořad byl vysílán dne 01. 12. 2018 na stanicích Radio Opole (PL) a Radio Kostka (CZ).

Jedním ze směrů našich zimních výletů je Ramzová. Když vyjedeme lanovkou na Šerák, můžeme se vydat pěšky pásmem Červené hory. Dojdeme k bažinám, se kterými se pojí výjimečná legenda spojená s okolními skalními formacemi.

Je to jeden z příběhů, které si v pořadu MOST poslechneme. Vyprávět jej bude Kazimierz Staszków, znalec zeměpisu, autor knih a průvodců po pohraničí, cestovatel, autor desítek výstav. Host je autorem více než dvaceti publikací věnovaných mimo jiné legendám polsko-českého pohraničí a velkým postavám z tohoto regionu. Jednou z nich je kniha "Legendy polsko-českého pohraničí", ve které najdeme deset příběhů. Autor ale shromáždil na sto příběhů dalších.
„Když sáhneme hlouběji do dějin“, začíná své vyprávění pan Kazimierz, „nepohybovali jsme se na území žádného pohraničí, ale v srdci bývalého Niského knížectví, jehož hlavním městem byla Nisa. Přijel jsem sem začátkem šedesátých let minulého století, ale když jsem viděl ty výjimečné, zázračně dochované památky, začal jsem se zajímat o to, odkud se tady vzaly a co to bylo za lidi, kteří tu byli před námi a tak výjimečné věci vytvořili.
Moje cestování archivy a knihovnami trvá už přes čtyřicet let. Dnes je to všechno na internetu, ale když jsem začínal, bylo získávání těchto informací dost lopotné. Zatímco většina lidí si budovala postavení nebo hromadila majetek, já jsem veškeré naše rodinné prostředky investoval do cestování a kopírování dokladů. Když jsem jednou spočítal, kolik jsem do toho dal, mohl jsem si možná koupit auto.
Nejvíce informací jsem získal v archivech ve Wroclavi a v Praze, univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem či Humboldtovy univerzity a v berlínském archivu. Ve výsledku jsem našel celkem šedesát dvě legendy vztahující se k Nise. Existují nicméně možná i další. Dohromady ovšem existuje přes dvě stě legend, které mají nějakou souvislost s Niským knížectvím.
Většinu jsem zpracoval. Posluchači mohli výsledek posoudit v relacích rádia Opole, byly však publikovány i v tisku.
Leccos o tom tedy vím. Největším úspěchem ovšem pro mne bylo, že jsem spolu s panem Anatolem Bukalou z oddělení propagace zdejšího obecního úřadu vydal publikaci nazvanou Velcí Nisané v pohraničí, s podtitulem Legendy a mýty polsko-českého pohraničí. O úspěchu mluvím proto, že se kniha stala doporučenou četbou pro žáky škol.“
Moderátor Pawel Konieczny si přeje, aby v pořadu zazněla legenda pojící Poláky a Čechy. A pan Kazimierz ochotně vypráví:
„To je legenda, kterou si asi přivlastnili obyvatelé Krkonoš. Postavu Krakonoše známe jako ducha hor. Tady byl zván Džuzepa, nebo jak říkali předváleční Nisaně Rubeka nebo Rubecal. Na české straně je to pan Jan. Je to stejný duch hor, který měl mít sídlo tady na polské straně. Když jedeme z Nisy na Glucholazy, stoupáme do prudkého kopce, který je mj. velmi bohatým ložiskem kaolinu. Právě tady měla být křišťálová jeskyně, ve které bydlel a okolí opatřil různými poklady. Jak víme, v okolí Glucholazů a Zlatých hor se vyskytuje zlato a polodrahokamy včetně granátů. Podle legendy za to vděčíme právě této postavě.
Když se tu objevili první lidé, tak jim podle této legendy pomáhal, spolupracoval s nimi, jakmile však jejich počet přesáhl pro něj únosnou míru, odstěhoval se do Krkonoš, které byly tehdy ještě divokými horami. Prý tam bydlí dodnes.“
Je to jedna z mnoha legend, které pan Kazimierz Staszków v kraji zdokumentoval. S dalšími se můžete seznámit ve zmíněné publikaci.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE