Pořad byl vysílán dne 03.11. 2018 na stanicích Radio Opole (PL) a Radio Kostka (CZ).

V následujícím pořadu MOST navštěvujeme židovský hřbitov v Krnově a seznamujeme se s jeho historií. Dodnes se tam dochovalo kolem 150 hrobů, včetně neobarokní tumby z roku 1910.

Poslední pohřeb se konal v roce 1968. Obřadní síň byla zničena nacisty v roce 1939.
Pořadem provází prudnický průvodce Marcin Husak. Zmiňuje roli německého císaře Ferdinanda, který v roce 1560 vydal edikty, jimiž z území Slezska a Moravy židy vyhnal, avšak díky přímluvě hraběte Pruszkowského z Bialé mohli v tomto místě zůstat. Stejnou roli sehrál v případě Židů v Osoblaze na Krnovsku olomoucký biskup. Stav trval až do počátku 19. Století, kdy Židé získali emancipační práva. Husak dále zajímavě vypráví i o rozdílech mezi židovskými a křesťanskými pohřebními obřady a pořad rozhodně stojí za poslech (odkaz na audiozáznam je na konci tohoto textu).
Následující informace o židovském hřbitově v Krnově jsou pro lepší přehlednost pro českého posluchače převzaty z webových stránek Viditelný Macek (http://viditelny-macek.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=124173).

Židovský hřbitov v Krnově v českém Slezsku se nachází na úpatí kopce Cvilín v ulici V osadě poblíž Opavské ulice. K pohřbívání sloužil od roku 1873 do 70. let 20. století. V letech 1986 - 1990 proběhla jeho částečná likvidace, kdy byla odvezena značná část náhrobních kamenů. Ty pak byly použity pro různé hospodářské stavby. Část areálu hřbitova byla změněna na soukromé zahrádky.

S opravami židovského hřbitova v Krnově začal v 90. letech na vlastní náklady sudetoněmecký filantrop Josef Beyer, dobrovolnické brigády podnikali také členové Křesťanského společenství Krnov a Českobratrské církve evangelické pod vedením Petra Aharona Tesaře. V létě 2004 byl uskutečněn mezinárodní workcamp, při kterém se do oprav zapojili mladí dobrovolníci ze sedmi států světa. Dnes hřbitov udržuje Federace židovských obcí. Finančních prostředků je však málo.

Při středové uličce najdete největší stavbu hřbitova, kterou je klasicistní rodinná hrobka rodiny Bellak, zakladatelů druhé největší textilky v Krnově. Do mramoru jsou vyryta jména Jakoba a Filippine Bellakových a citát z Písně písní o tom, že milence ani smrt nerozdělí. Nad touto hrobkou se nachází neobarokní tumba krnovského lékaře Oskara Bubera. Slavný filozof Martin Buber byl jeho vzdáleným příbuzným. Přibližně v polovině levé části stojí náhrobek Betty Anschlowitz, maželky prvního krnovského rabína. Náhrobní deska se jménem jejího muže byla zcizena v 80. letech. Zcela vlevo mezi stromy se nachází pomník osmi vojákům židovského vyznání, kteří zemřeli v krnovském lazaretu v průběhu 1. světové války.

Poetickým místem je starodávný židovský hřbitov v blízké Osoblaze. Tamní tvarově unikátní barokní náhrobky obsahují, v souladu s ortodoxní aškenázskou tradicí, zvířecí a květinové ornamenty. V textové části žádného z osoblažských náhrobků nechybí zmínka o dobrém skutku, který zemřelý za života vykonal.

V Krnově se nachází také synagoga z roku 1871. Je to jediná turistům přístupná synagoga v Moravskoslezském kraji a zároveň jedna z pouhých dvou synagog v Česku s celistvým a dobře dochovaným maurským (arabskošpanělským) interiérem.

Pořad rádia Opole o krnovském židovském hřbitově si můžete vyslechnout ZDE