Přehled pořadů

Projekt Most – polsko česká spolupráce redakcí se uskutečňuje v období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2020 a obsáhne celkem 144 rozhlasových relací z nejrůznějších oblastí života polsko českého příhraničí. Pořady jsou vysílány polským Rádiem Opole a českým Rádiem Bohemia. Redakce Radia Opole spolupracuje s časopisem INSPIR vydávaným v Rychnově nad Kněžnou. Více o projektu v nabídce.

Šest sloupů na hranicích Niského knížectví

Pořad byl vysílán dne 28. 4. 2018 na stanicích Radio Opole (PL) a Radio Kostka (CZ).

Až do současnosti se dochovalo šest ze sloupů, kterými byly označovány hranice Niského knížectví. Je to 700 let našich dějin ztvárněných v žulovém kamenu, říká Kazimierz Staszków, milovník a znalec dějin.

Středověké hraniční značky – sloupy, kterých v niském okrese je až šest, jsou unikátní historickou památkou v celé Evropě. Pro nás je to historické téma týkající se počátků Niského knížectví, jeho osudů, časech úspěchu a pádu. Dávné Niské knížectví zahrnovalo oblasti jak na území dnešního Polska, tak i České republiky. V Polsku se dnes nachází 1231 km² a v ČR - 900 km² jeho rozlohy.

Historií oblasti nás provází historik Kazimierz Staszkow z Nísy. Začínáme rokem rok 1155, kdy se v papežské bulle Hadriana I. Objevuje první zmínka o Otmuchowě. Biskup Walter z Malonne v Římě získal v této době otmuchovské kastelánství pro vratislavské biskupství. Města Nisa a Otmuchov se přou o to, kdo byl v této dávné historii v souvislosti se začátkem níského knížectví důležitější.

V roce 1198 Jaroslav kníže opolský, první syn Boleslava Vysokého vladaře Slezska, byl zbaven dědictví, což zřejmě byla forma pomsty. V tomto roce dává Nísu spolu s 16 nebo 20 vesnicemi vratislavskému biskupství. Začíná intenzivní osídlování pralesa Przesieka, který tvořil přirozenou bariéru chránící knížectví proti Čechům. Ne Němci, ale Češi byli na začátku polských dějin velkou hrozbou. Loupili a bili.

Intenzivní osídlovací akce biskupů Tomáše I. a II. se nelíbila vratislavským knížatům. Docházelo ke sporům. Ty zakončil teprve Jindřích IV. Probus, který v roce 1282 prudce zaútočil na Nísu. Podle legendy zde pořádal jeden z největších rytířských turnajů v tehdejší Evropě. Když však v roce 1290 umíral, vzdal se vlády nad nískou a otmuchovskou krajinou a ponechal ji biskupům. Od té doby byli v této oblasti suverény.

O níském knížectví je možno mluvit od roku 1305, kdy titul prvního knížete užíval Jindřich z Wierzbna.

Během velmi intenzivního osídlování biskupové došli jižně až k Pradědu. Právě tam stojí krásná hraniční značka – sloup, značící jižní hranici knížectví, dál nahoru po území dnešního Polska. Je to přesně dnešní níský okres a severozápadní hranice odpovídá historické hranici. S výjimkou Korfantowa, který dnes patří k okresu, pak západně Bílá Voda u Zlotého Stoku, a na východě Ścinawa Nyska. Dole Glucholazy, Zlaté Hory až k vrchu Praděda. Severní hranice sahala k dnešní obci Kruświna Nyska. Unikátní historickou památkou jsou zde hraniční sloupy označující hranice knížectví. Ty se nacházejí v severně západní části území, a byly myšlené jako vzkaz vratislavským knížatům: Stop! Tady začíná suverénní vláda biskupa.

Biskup sídlil ve Vratislavi. Tady měl postavení knížete, laického majitele církevního majetku.

Pokud se vrátíme k otázce: bylo zde Polsko nebo Čechy? Krásný příklad je Kniha Henrykovská, ve které nacházíme prý první polskou větu. Češi říkají, že je to česky. Podle historikova názoru je to slezsky.

Slezsko nekončilo dnešní hranicí, sahalo až k Šumperku. Na druhé straně hranice je tedy někdejší níské knížectví součástí českého Slezska.

Pro níské knížectví bylo charakteristické, že se nedělilo a politicky posilovalo. Byl to rozdíl oproti ostatním slezským knížectvím, která byla ze začátku mocná, ale dělila se mezi členy dynastie, a tak kvůli rozdělení přicházela o význam. Dokonce členové královských a knížecích rodů se uplatnili na tom trůnu. Příkladem může být arcivévoda Karel Habsburk, který se do dějin knížectví zapsal například tím, že do něj přivedl jezuity, dále zřídil akademii, ze které měla vzniknout univerzita. Přes 200 Nísanů studovalo v Krakově na jagelonské univerzitě, takže Nísa byla městem učenců. Dalším byl Karel Ferdinand Vasa, polský kralevic, bratr Henryka IV.

V katedrále se návštěvníci zamyslí u takové možná ne úplně povedené, nápadné moderní desky, na které je napsáno, že zde dvakrát byl polský král, bratr zdejšího biskupa. Biskupský mecenát také působil politickým posílením Nísy. O tom, jak důležitým místem v tehdejší politice byla Nisa svědčí i to, že v roce 1769 se v niském biskupském paláci setkal Josef II. rakouský s Fridrichem Velikým, pruským králem a dohodli první rozdělení Polska.

Během intenzivního osídlovaní jihu vzniká Jeseník, Javorník, Zlaté Hory, území, která jsou bohatá na zlato. V Javorníku je krásný zámek, který byl do 1945 roku letní rezidencí biskupů.
Hospodářství bohatého knížectví těžilo z velmi dobré, úrodné půdy, díky níž bylo označováno jako Velká Haná. Za 500 let svého trvání se samozřejmě nevyhnulo válkám, nemocím. Za třicetileté války Švédové dobyli Nísu a vydrancovali ji. Je červenec, krásné počasí, nejsou mraky, na odchodu se ji rozhodli zapálit. Roznítili oheň na čtyřech místech a z otmuchovského kopce pozorovali, jak se šíří oheň. Podle legendy zoufali obyvatelé spěchali do kostela sv. Jakuba a prosili o záchranu. Pokud uvěříme historickým podáním, začalo pršet, a Švédové odešli.

Současná hranice vznikla následkem slezských válek. Fridrich Veliký zaútočil na Slezsko, na první pokus couvl, v roce 1741 se však již úspěšně zmocňuje Slezska až k Sudetům. Mír uzavřený v Vratislavi 2. 6. 1742 na dobu skoro 200 let ustanovil dnešní polsko – českou hranici. Pruská část se dostala do rukou protestantského krále. Začaly akce proti katolíkům, vratislavští biskupi museli utéci z Vratislavi, a Nísa se po 150 let stala jejich útočištěm. Níské knížectví se tak stalo v celém Slezsku posledním ostrůvkem katolicismu.

Severní část knížectví existovala do doby než si Napoleon začal podmaňovat Evropu. Napoleonova armáda došla k Níse a začalo těžké obléhání města. Město bylo zničené bombardováním do té míry, že po 114 dnech bylo k bydlení vhodných jen pět budov. Pro nedostatek munice a jídla se město vzdalo. Generál Van Damme, který velel vítězné armádě uložil vysoké kontribuce (0,5 mnl talarů). Fridrich Vilém III. v roce 1810 viděl jako jediné řešení sekularizaci Nísy. Knížectví na pruské straně přestává existovat.

Na české straně však existuje prakticky do doby vzniku a trvání první Československé republiky. Třeba na zmiňovaném javorníckém zámku se biskupové těšili úctě a mohli tam sídlit. To skončilo na české straně v roce 1948.

Poslouchejte pořad MOST ze dne 28. dubna 2018 (*.mp3) 

Image

Pořady Rádia Opole jsou vysílány v repríze na Rádiu Bohemia pravidelně vždy v úterý ve 20 hodin v českém překladu a následně i v polském originálu.

Image
Image
Image
Copyright © Bonton z.s. 2021. All Rights Reserved.

Search