Přehled pořadů

Projekt Most – polsko česká spolupráce redakcí se uskutečňuje v období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2020 a obsáhne celkem 144 rozhlasových relací z nejrůznějších oblastí života polsko českého příhraničí. Pořady jsou vysílány polským Rádiem Opole a českým Rádiem Bohemia. Redakce Radia Opole spolupracuje s časopisem INSPIR vydávaným v Rychnově nad Kněžnou. Více o projektu v nabídce.

Stůjte! Policie!

Pořad byl odvysílán dne 7. 4. 2018 na stanicích Radio Opole (PL) a Radio Kostka (CZ).

Dnes spolu s policisty poznáme několik českých slov, která se nám můžou hodit. V Prudniku, se policisté z Prudniku a Glucholazů v rámci polsko-českého projektu učí češtinu. Některá česká slova, přestože vypadají povědomě, znamenají něco úplně jiného.

S jazykem sousedů se seznamují proto, aby se vyhnuli jazykovým pastem. Po kurzu budou zásahy v pohraničí jednodušší, protože jsou denně v kontaktu s českými občany a spolupracují s českými policisty. Mají společné hlídky a znalost jazyka rozhodně přispívá k lepší komunikaci. Výuka probíhá dvakrát týdně. Kurzu se účastní dvacet účastníků, kteří po jeho absolvování získají certifikát.

Vyučující Joanna Korzeniowska zmiňuje několik jazykových pastí, kterým by se měli vyhnout, protože podobná slova mají v polštině jiný, nebo posunutý význam. Studenti se učí nejen mluvit, ale i píší, protože mluvený text se díky psaní lépe pamatuje. Učí se podle učebnice „Czeski nie gryzie“, která je kurzem češtiny pro cizince – začátečníky. Původně byla určena pro azylanty v Česku. Používají však i jiné pomůcky.

Není to první kurz pro zdejší policisty. Učí se zde základní věci. Později budou probírat i profesní záležitosti. Protože podklady pro výuku skoro nejsou, bylo nalezení studijních materiálů výzvou. Především bylo třeba připravit slova a obraty využitelné v práci.

Kurz trvá 60 hodin a probíhá po dobu tří měsíců. Těm, kteří jej absolvovali celý, opravdu pomáhá. Docházka však není stoprocentní, občas to prostě nejde.

Pan Krzysztof se cítí trochu jako na základní škole u zkoušek.

„Napovídáte si, jako na základce…“

„Musíme si pomáhat“, odpovídá pan Krzysztof, „přece pracujeme spolu“.

Všichni frekventanti jsou v kurzu dobrovolně. Využili možnost učit se česky, což je pro blízkost hranice důležité - mají časté kontakty s Čechy. Chtějí se chovat profesionálně, reagovat na všechny přestupky. Jejich kontakty s Čechy bývají i nepříjemné. Stejně jako Poláci v zahraničí, tak i Češi v Polsku se třeba účastní dopravní nehody. Proto jsou přesvědčeni, že ty základní věci, kterým se tady učí, se jim budou hodit.

Plynou z toho však i jiné výhody. Všichni mají kamarády v ČR a v Polsku. Češi se cítí lépe, a Poláci také. Jistěže se hned nenaučí češtinu, ale dává to určitý komfort. Motivací je to, že se nechtějí zesměšnit, hlavně jako policisté, protože jsou si vědomi toho, že určitá podobná slova znamenají něco úplně jiného…

Ti, kteří už kurz absolvovali říkají, že kurz je přínosný, zajímavý, že všichni z něj něco pro sebe odnesou.

Učitelka Joanna Korzeniowska připomíná, že výuka češtiny se koná v rámci polsko-českého projektu. Čeští policisté u sebe se učí polštinu. Není to ale tak, že teď budou policisté z obou stran hranice komunikovat tak, že Čech bude mluvit polsky a Polák česky, usmívají se. „Hlavně abychom se domluvili“, odpovídají. „Dorozumíváme se jak polsky, tak česky a i různými gesty. Co jsme se nenaučili, to si ukážeme“.

Pan Krzystof však říká, že není velký problém se s Čechy domluvit. Účastnil se již projektu „Psí hlídky v pohraničí“ s polskými a českými policejními psy. S českými policisty spolupracoval pět dnů v Polsku, pět v Česku a byla to podle něj dobrá spolupráce.

V rámci výuky dostávají účastníci i domácí úkoly. Každý se pokouší si doma něco přečíst, zopakovat. Zlepšovat se a aktivně účastnit. Využívají i poslechu češtiny z CD, které je součástí učebnice. Je třeba poslouchat. Třeba slovo vypadá podobné, ale jinak se vyslovuje.

Učitelka uvádí příklady: Třeba „čerstvý“ je polsky starý, nesvěží. A neříkejme ženám, že „Ładnie pachne”. Pachnout je polsky vonět, český smrdět. Takže ženy by neměly páchnout. Těch slov s rozdílným významem je však více, například wołowina – hovězí, chyba – asi, nieprzytomny - v bezvědomí, kibel – záchod, zakonnik – mnich, napad – přepadení, ustawa – zákon, kriminalista – zločinec, vrak – šrot, poprawa – oprava, atd.

Rozdílů je hodně. Spisovná čeština se velmi liší od hovorové. Na facebooku je stránka „Jestem Czechofilem“, kde se podobné rozdíly probírají a lze to využit.

Joanna Korzeniowska zmiňuje, že se k výuce češtiny dostala tak, že v jejích pěti letech u domu jejích rodičů postavili paneláky, a tak přestali mít signál polské televize. Zbyla jen česká. Na tomto území je česká televize nadále. Učitelkou je 20 let. Teď pracuje v kulturním domě. Deset let spolupracuje s kulturními středisky v Krnově a Bruntálu a čeština se jí hodí do práce. Píší projekty, chtějí, aby jich bylo co nejvíce. Policie teď připravuje další dva. Něco i překládá. Jsou soutěže pro polské a české dětí týkající se bezpečnosti, a ty kontakty jim pomáhají v práci. Učit se češtinu je pro lidi tady jednodušší, protože ji slyší.

Paní Korzeniowska se však češtinu učila i na Odborné vysoké škole v Níse. Čeština je podle ní velmi pestrá, dobře vnímá i rozdíly mezi spisovným a hovorovým jazykem. Pro ty, kteří se češtinu učí jen akademicky, bývá hovorová čeština nesrozumitelná.

Poslouchejte pořad MOST ze dne 7. dubna 2018 (*.mp3)

Image

Pořady Rádia Opole jsou vysílány v repríze na Rádiu Bohemia pravidelně vždy v úterý ve 20 hodin v českém překladu a následně i v polském originálu.

Image
Image
Image
Copyright © Bonton z.s. 2021. All Rights Reserved.

Search