Pořad byl vysílán dne 17. 08..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 20. 08. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Do kdy Poláci a Češi používali společný jazyk? Je pravda, že čeština skoro úplně vymizela, a její obnovení se stalo politickou záležitostí? Která slova, i když znějí podobně, znamenají něco úplně jiného? A jak to je s pověstnými českými deminutivy? Je možné, že i v polštině je jich dost, ale my si to neuvědomujeme? To objasňuje doktorka Ilona Gwóźdź-Szewczenko, filoložka a jazykovědkyně.Češi jsou pro Poláky blízko, často je potkávají, snaží se o komunikaci, ale mnohdy to dost dobře nejde. Polákům se zdá, že čeština je taková směšná, odlehčená verze polštiny. I když k sobě mají oba jazyky blízko, je hodně úskalí bránících lepšímu porozumění.
Polština i čeština patří o skupiny západoslovanských jazyků. Mají stejný původ ze staroslověnštiny a protože patří do stejné jazykové skupiny, je mezi nimi hodně podobností, stejně jako mezi polštinou a ruštinou nebo mezi polštinou a ukrajinštinou. Lidé, kteří mluví těmito jazyky shledávají jejich podobnost, částečně si rozumí, protože ten příbuzný jazyk pro ně není maďarština či něco podobného. V hospodě si můžeme objednat pivo, rozumíme slovům jako chléb či mléko, protože ta slova si jsou ve všech slovanských jazycích velmi podobná. I tyto jazyky se však od sebe liší, často významně, protože se různě vyvíjely. Hodně slov změnilo význam, nebo se přejala slova z jiných jazyků. Nebo se v jednom jazyce zachovala slova, která jsou v jiném příbuzném jazyce vnímána jako archaická, což může pro jednu stranu působit komicky.
Do kdy byla staroslověnština pro západní Slovany řečí společnou a kdy se ty cesty rozešly? To přesně říci nelze, protože neexistují fonetické záznamy. Máme za to, že Poláci si dobře rozuměli ještě v renesanci a baroku, což dosvědčují jazykové památky. Příkladem je kniha Łukasze Górnického Polský dvořan. Bylo to takové společenské vademecum pro Poláky tehdejší doby určující jak se mají chovat, jaká slova používat. Autor tam odkazuje na češtinu na několika místech. Už v 16. století však o češtině říká, že je to řeč charakteristická zdrobnělinami. Takže dnešní názor Poláků na češtinu, že je komická, směšná, ve velké míře se v ní vyskytují deminutiva, má svou historii, ty stereotypy už trvají opravdu takto dlouho.
Poté, co se oba jazyky začaly vyvíjet samostatně, došlo i k tomu, že čeština používá částečně i jiná písmena, jiné znaky. Jsou tři základní znaky, které Poláky překvapují: háčky, čárky a kroužek nad „u“. Diakritika se ale vyskytuje ve všech slovanských jazycích, polština má také tečku či přeškrtnuté „l“. Čárky v češtině označují délku, háčky mají v polštině ekvivalent formou spřežek. Dosvědčuje to, že stejný jazykový původ.
Jak se češtině učit? Doktorka Ilona Gwóźdź-Szewczenko si myslí, že tou nejlepší metodou je ponoření se do jazyka. Co nejvíce být v Česku, poslouchat český rozhlas. Tak se začala učit i ona sama. Pro Poláky je to exotická řeč. V Polsku mluví česky málokdo doopravdy dobře. Je samozřejmě otázka, proč se takovému složitému jazyku učit, když si mohu objednat pivo i bez toho. Ale když se snaží porozumět složitějšímu vyjádření, je to pro většinu už nesrozumitelné.
Existuje i řada učebnic včetně filologických s gramatikou, v rámci Euroregionu Praděd jsme sestavili seznam použitelných frází.
Doktorka Ilona Gwóźdź-Szewczenko ještě zmiňuje zajímavý jev, který se vyskytuje nejen mezi polštinou a češtinou. Určitá slova mají v různých slovanských jazycích jiný význam a jestliže je pro Poláky komická čeština, totéž platí i obráceně z naprosto stejných důvodů.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE

Pořad byl vysílán dne 10. 08..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 13. 08. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Před týdnem jsme se věnovali akci, o které ve Studiu M rádia Opole mluvil Pawel Krolikowski, iniciátor a umělecký ředitel festivalu, který se koná v Kudowě-Zdroji. Nedílnou součástí této akce je soutěž v tom, jak si poradí s písněmi vzniklými na druhé straně hranice jejich sousedé.

Poláci mají za úkol zazpívat českou písničku buď v originále nebo v překladu do polštiny, a Češi mají za úkol udělat v podstatě totéž s polskými písničkami v v originále nebo v českém překladu. Počítá se i se situací, že potenciální účastník zazpívá píseň své rodné země v autorském překladu do jazyka přátel ze sousední země - píší v řádu pořádání soutěže organizátoři festivalu CZ-PL, který se čtyři roky koná v Kudowě-Zdroji.
Jak si účastníci poradí s cizí řeči? Co je láká na tuto zvláštní akci? Jaká díla volí pro interpretaci?
Na otázku odpovídá Wiktorii Palarczyk jeden z polských zpěváků. „Mám s tím spojené pozitivní emoce, nicméně výstup á kapela je obtížný úkol.“ Zpěvák Jarosław Szemet si připravil píseň Karla Gotta Hrátky s láskou. Pro účast na této akci se rozhodl podle svých slov proto, že má velmi rád češtinu a české písničky mají velmi dobrá slova, výborné autory textů a hluboký smysl. Čeština, která se Polákům zdá být velmi směšnou řečí, je velmi moudrá a obsahuje mnoho skvělých slov, která v polštině nejsou, nebo které se v ní už nepoužívají. Vzpomíná v této souvislosti autora většiny Gottových hitů Karla Svobodu, který kromě vlastní tvorby překládal i zahraniční texty, přičemž je kreativně upravoval tak, že někdy dostávaly i jiný smysl.
Češtinu nepoužívá jen v rámci festivalu – při svých obchodních kontaktech používal nejprve angličtinu, když se ale tyto kontakty staly častějšími, zeptal se sám sebe, proč nepoužívá raději češtinu a rozhodl se jí učit. Jak říká, nebylo to pro něj obtížné, protože pokud máme něco rádi, jde to lépe a jednodušeji. Za rok to s pomocí knížek a opravdové snahy domluvit se v běžném životě zvládl. Reakce Čechů na jeho snahu byla velmi pozitivní, chválili ho, nevzpomíná si na to, že by se nad tím pozastavovali.
Zpěvák Andrzej Biliński říká, že letošní čtvrtý ročník festivalu má opět vyšší úroveň, než když se konal poprvé. Porovnává jednotlivé ročníky a ten první podle něj nebyl dobrý. Bydlí blízko u hranice, zná hodně Čechů, před třemi lety na zdejším festivalu potkal Jaromíra Nohavicu a byl jím fascinován. Obdivoval jeho neklidného ducha básníka a rebela, podobný vztah má i ke Karlu Krylovi. Poslouchá i současnou českou písňovou tvorbu, ale nemá rád, když Češi předělávají a v češtině zpívají americké a anglické hity.
Letos zde zpíval svou písničku starou už několik let, již česká básnířka Anička Poláková přeložila do češtiny a kolega Jacek Kowalczyk, který studuje bohemistiku v jejím překladu udělal jemné korektury. Vyznělo to snad docela dobře.
Karel Kryl je písničkář, jehož tvorba má obrovský emocionální náboj. Vybral jsem jeho píseň Lásko, která je v Česku málo známá, přesto vyvolává velké emoce. V Česku se cítím jako doma, jsou tam vstřícní lidé, život tam plyne pomaleji, lidé nejsou tak nervózní, atmosféra, včetně té politické, není tak napjatá jako v Polsku. Hodně mých známých odjelo do Česka, otevřelo si tam firmy. Život je tam klidnější.

Celý pořad si můžete vyslechnout ZDE

Pořad byl vysílán dne 03. 08..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 06. 08. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Každý rok se uprostřed prázdnin v Polsku konají dvě akce, které spojují Poláky a Čechy. Jsou to Mezinárodní festival turistické hudby KROPKA v Gluchołazích a festival polsko-české kultury a písně CZ-PL konající se v Kudowě-Zdroji. Obě události se liší svým stylem, ale určitě staví most pojící kultury obou zemí.

Pořad byl vysílán dne xx. xx..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne xx. xx. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Turisté pobývající na Opavských Horách (Zlatohorsku) se mohou pokusit získat lokální trofej. Je to nedávno vzniklý odznak "Horami polsko-českého pohraničí". Mohou se pokusit i o medaili na památku. Obě ceny jsou jak pro pěší turisty, tak i pro cyklisty.

Pořad byl vysílán dne 20. 07 .2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 23. 07. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Představují se jako paní Procházková a pan Prohlídka, ve skutečnosti jsou to Kinga Martuszewska a Marek Gajda. Společně píšou polsky blog sousedi.pl - blog o Češích a o Česku! Kinga je právnička, účetní, švadlena - v různém pořadí. Miluje Nohavicu, Zauchu, Korteza a Arethu Franklin. Poradí si jak na horách, tak i s Excelem. Má raději české pivo než Kofolu.

Pořad byl vysílán dne 13. 07..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 16. 07.. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Je v ČR, obdobně jako v Polsku, pro řidiče motorových vozidel povinnost po celý rok svítit ve dne potkávacími světly? Jak se chovat, abychom se vyhnuli pokutě za přestupek, který bychom v Polsku nespáchali? Jsou české dálnice zpoplatněné? Jaké vybavení musí mít naše vozidlo, abychom se s nim mohli pohybovat za jižní hranici?

Pořad byl vysílán dne 06. 07..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 09. 07. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Není snadné tam vyšplhat pěšky, tak si představte vyjet tam na kole. Můžeme se ale kochat nezapomenutelnými vyhlídkami. Za námi je 15. cyklistický závod "Výjezd na přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé Straně 2019". Toto výjimečné místo zdolávají cyklisté už roky.

Pořad byl vysílán dne 29. 06. .2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 02. 07.. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Henryk Mielcarz a Zbigniew Szumiec jsou nadšenci pro turistiku ze Strzelec Opolskich. Samotné individuální cestování a návštěvy atrakcí ale pro ně nejsou atraktivní. Zvou jiné na společné výlety a v rámci pobočky turistické organizace PTTK Centra ekologické edukace v Strzelcích Opolskich vyrazí někam skoro každý víkend.

Pořad byl vysílán dne 22. 06..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 25. 06. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Paweł Konieczny uvádí tento díl cyklu výjimečně z opolského amfiteátru.
Méně než týden uplynulo od 56. národního festivalu polské písně, který se koná v Opolí. Jedná se o jedinečnou akci na hudební mapě země s bohatou tradicí. Zrodily se zde největší jevištní kariéry.

Pořad byl vysílán dne 15. 06..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 18. 06. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Čistí se odpadové vody stejně na obou stranách hranice? Jak se vzdělávají odborníci v českých a v polských podnicích? Jakou vodu je třeba dodávat pivovarům, a jakou mlékárnám?

Pořad byl vysílán dne 08. 06..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 11. 06. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Polští a čeští studenti vzájemně spoluprácují a  rozšířují své dovedností a znalostí. Projekt s názvem Problematika prevenčních kompetencí s jejich srovnáním je partnerskou záležitostí Vysoké školy správy a administrace v Opolí a Vysoké školy sociálně správní v Havířově.

Pořad byl vysílán dne 01. 06..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 04. 06. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Na výstavě v paláci kde sídlí opolská Galerie WuBePe byly představeny knížky, letáky, mapy a obrazy z dob rakousko-uherské monarchie. Velká část exponátů patří do sbírky Vědecké knihovny v Olomouci, se kterou spolupracuje opolská pobočka Vojvodské veřejné knihovny.

Pořad byl vysílán dne 25. 05..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 28. 5. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Jesenické cyklostezky „YESCYKLO” jsou skvělou ukázkou toho, že v polsko-českém pohraničí lze vytvořit dobře fungující systém využívající elektrických kol. Chtějí polské obce napodobovat své jižní sousedy?

Pořad byl vysílán dne 18. 05..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze dne 21. 05.. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

Na Opolsku jsou tři místa, která mohou využívat milovníci potápění. Hned u hranice, v Česku, jsou dvě velké nádrže, u kterých bývají častými návštěvníky obyvatele Opolí. Jak se potápí v ČR, a jak v Polsku?

Pořad byl vysílán dne 11. 05..2019 na stanicí Radio Opole (PL) a v repríze výjimečně ve čtvrtek dne 16. 05. na internetovém rádiu Bohemia (CZ).

V krnovském kině Mír se od roku 2005 koná mezinárodní Filmový festival KRRR. Filmoví nadšenci milující tento klasický formát zde mají každý rok příležitost uvidět devět až deset filmů, jejichž společnou vlastností je 70 milimetrová šířka pásky.